Co se děje s tělem, když nejíme? Odpověď vás překvapí!

Počáteční fáze: Ztráta glykogenu

Když jídlo přestane proudit do těla, spustí se fascinující kaskáda dějů. První na řadě je glykogen, naše zásobárna rychlé energie uložená převážně v játrech a svalech. Tělo ho začne okamžitě rozkládat na glukózu, hlavní palivo pro mozek a buňky. Tyto zásoby ale nevydrží věčně. Během 12-24 hodin se zásoby glykogenu ztenčí a tělo se musí poohlédnout po jiných zdrojích energie. A to je chvíle, kdy se do hry zapojují tukové zásoby.

Tělo využívá tukové zásoby

Když tělo nedostává energii z potravy, začne využívat své zásoby. První na řadě jsou zásoby glykogenu v játrech a svalech. Ty ale vydrží jen na několik hodin. Poté se tělo přepne do "režimu hladovění" a začne spalovat tuky.

Doba bez jídla	Co se děje s tělem
12-24 hodin	Tělo spotřebovává zásoby glukózy v játrech a svalech. Můžete pociťovat hlad a únavu.
24-72 hodin	Tělo začíná spalovat tuky jako hlavní zdroj energie. Můžete pociťovat větší únavu a slabost.
72 hodin a více	Tělo začíná odbourávat svalovou hmotu pro energii. Může dojít k závažným zdravotním komplikacím.

Tukové buňky uvolňují mastné kyseliny, které putují do jater a přeměňují se na ketony. Ty pak slouží jako alternativní zdroj energie pro mozek a další orgány.

Tento proces, nazývaný ketóza, je pro tělo přirozený a umožňuje mu přežít i delší období bez jídla. Důležité je si uvědomit, že spalování tuků nezačne ihned po vynechání jídla, ale až po vyčerpání zásob glykogenu.

Délka tohoto období je individuální a závisí na faktorech jako je věk, pohlaví, fyzická aktivita a složení stravy.

Spalování tuků je sice žádoucí při hubnutí, ale dlouhodobý kalorický deficit může mít i negativní dopady na zdraví.

Proto je důležité přistupovat k hubnutí s rozumem a poradit se s odborníkem.

Ketóza: Alternativní zdroj energie

Když tělo nemá přísun potravy, začne hledat alternativní zdroje energie. Jedním z nich je ketóza. Ketóza je přirozený metabolický stav, kdy tělo začne spalovat tuky jako primární zdroj energie místo glukózy (cukru). Během ketózy játra rozkládají tuky na mastné kyseliny a ketolátky, které pak putují krví do buněk a slouží jako palivo. Ketóza se typicky dostavuje po několika dnech hladovění, kdy se vyčerpají zásoby glykogenu v játrech a svalech. Pro tělo je to způsob, jak přežít i v době nedostatku potravy. Ketóza má své klady i zápory. Mezi pozitiva patří úbytek hmotnosti, snížení chuti k jídlu a zlepšení citlivosti na inzulín. Na druhou stranu může ketóza vést k nepříjemným vedlejším účinkům, jako je únava, bolesti hlavy, zápach z úst nebo zácpa. Předtím, než se pustíte do jakéhokoli typu hladovění, je důležité se poradit s lékařem.

Ztráta svalové hmoty

Nedostatek energie z potravy nutí tělo hledat alternativní zdroje. Po vyčerpání zásob cukru se jako další na řadu dostávají bílkoviny, které tvoří základní stavební kámen svalů. Tělo začne odbourávat svalovou hmotu, aby z ní získalo energii. Tento proces se nazývá katabolismus. Ztráta svalové hmoty je patrná nejen na vzhledu, ale i na výkonnosti. Cítíte se slabší, rychleji se unavíte a sportovní výkony jdou dolů. Dlouhodobý nedostatek jídla a s ním spojená ztráta svalové hmoty může vést k závažným zdravotním problémům. Kromě únavy a slabosti se snižuje i imunita, zhoršuje se hojení ran a zvyšuje se riziko osteoporózy. Je proto důležité si uvědomit, že vynechávání jídel a dlouhodobé hladovění není pro tělo prospěšné. Naopak, může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Pomalejší metabolismus

Dlouhodobější hladovění nebo drastické omezení kalorií může vést k zpomalení metabolismu. Tělo, ve snaze šetřit energii, začne fungovat v úsporném režimu. To znamená, že spaluje méně kalorií, a to i v klidu. Tento mechanismus, který nám v minulosti pomáhal přežít období nedostatku, je dnes spíše na obtíž. Zpomalení metabolismu ztěžuje hubnutí a může vést k jo-jo efektu, kdy po návratu k běžnému stravování rychle nabereme ztracená kila zpět, a často i něco navíc. Kromě zpomalení metabolismu může dlouhodobé hladovění vést k dalším zdravotním komplikacím, jako je nedostatek vitamínů a minerálů, svalová slabost, únava, poruchy spánku, oslabení imunity a psychické potíže.

Dehydratace a ztráta elektrolytů

Při delším půstu nebo hladovění tělo ztrácí nejen tuk a svalovou hmotu, ale také důležité tekutiny a elektrolyty. Dehydratace nastává, když tělo ztrácí více tekutin, než přijímá. Během hladovění se snižuje produkce hormonu inzulinu, což vede ke zvýšenému vylučování vody ledvinami. Navíc se ztrácejí tekutiny i potem a dýcháním. Elektrolyty, jako je sodík, draslík a chloridy, jsou minerály, které hrají klíčovou roli v mnoha tělesných funkcích, včetně regulace srdečního rytmu, svalové kontrakce a nervových přenosů. Nedostatek elektrolytů může vést k řadě zdravotních problémů, jako jsou svalové křeče, únava, závratě, a v extrémních případech i k srdeční arytmii.

Psychické dopady: Únava, podrážděnost

Nedostatek jídla se projeví i na vaší náladě. Mozek potřebuje ke správnému fungování glukózu. Pokud ji nemá, začne šetřit energií a vy se cítíte unavení a bez energie. Soustředění se stává nadlidským úkolem a vy se snadno necháte vyvést z míry. I malichernosti vás dokáží rozčílit. Dlouhodobý nedostatek živin může vést k vážnějším psychickým problémům, jako jsou úzkosti a deprese. Nepodceňujte proto signály svého těla a dopřejte mu potřebnou výživu.

Nedostatek vitamínů a minerálů

Dlouhodobý nedostatek vitamínů a minerálů v těle může vést k řadě zdravotních komplikací. Naše tělo je jako složitý stroj a aby správně fungovalo, potřebuje pravidelný přísun všech důležitých živin. Vitamíny a minerály hrají klíčovou roli v mnoha tělesných procesech, jako je metabolismus, imunitní systém, růst a obnova buněk. Pokud tělu tyto látky dlouhodobě chybí, projeví se to na našem zdraví. Můžeme pociťovat únavu, slabost, podrážděnost, zhoršení kvality vlasů a nehtů. Vážnější nedostatky pak mohou vést k anémii, osteoporóze, poruchám štítné žlázy a dalším zdravotním problémům. Důležité je proto dbát na pestrou a vyváženou stravu, která tělu dodá všechny potřebné živiny.

Oslabený imunitní systém

Nedostatek živin oslabuje imunitní systém, který nás chrání před infekcemi a nemocemi. Bílkoviny jsou nezbytné pro tvorbu protilátek, vitamíny a minerály podporují různé imunitní funkce. Dlouhodobý kalorický deficit může vést k úbytku svalové hmoty, včetně orgánů imunitního systému. To snižuje schopnost těla bojovat s infekcemi a zotavit se z nich. Oslabený imunitní systém je náchylnější k běžným infekcím, jako je nachlazení a chřipka, ale také k závažnějším onemocněním. Dlouhodobé hladovění může vést k deficitu vitamínů a minerálů, které jsou klíčové pro imunitní funkce, jako je vitamín C, vitamín D a zinek.

Riziko zdravotních komplikací

Dlouhodobé hladovění nebo drastické omezení příjmu potravy s sebou nese značná rizika pro zdraví. Tělo není stavěné na to, aby fungovalo bez pravidelného přísunu živin. Mezi nejzávažnější komplikace patří oslabení imunitního systému, což zvyšuje náchylnost k infekcím a nemocem. Nedostatek živin jako vitamíny a minerály může vést k anémii, problémům se srdcem, svalové slabosti a dalším zdravotním potížím. Dlouhodobý nedostatek potravy může vést k poruchám příjmu potravy jako je anorexie nebo bulimie, které představují vážný psychický i fyzický problém.

Tělo bez přísunu potravy se stává vězněm vlastních omezení. Orgány hladoví po energii, svaly se stávají křehkými a mysl se utápí v mlze.

Zdeněk Kovář

Dlouhodobé následky

Dlouhodobý nedostatek živin, ke kterému dochází při dlouhodobém nejídle, může mít na tělo devastující následky. Tělo, které nedostává potřebné živiny, začne fungovat v úsporném režimu. To se projeví zpomalením metabolismu, ztrátou svalové hmoty a únavou. Oslabení imunitního systému je dalším závažným následkem. Tělo bez dostatku vitamínů a minerálů se stává náchylnější k infekcím a nemocem. Dlouhodobé hladovění může vést k osteoporóze, srdečním problémům, hormonální nerovnováze a v extrémních případech i k selhání orgánů. Psychika je stejně zranitelná jako tělo. Dlouhodobý nekomfort z hladu může vést k podrážděnosti, úzkostem, depresím a poruchám příjmu potravy. Je důležité si uvědomit, že jídlo není nepřítel, ale palivo pro naše tělo i mysl.

Obnovení stravování: Postupné kroky

Po delší době bez jídla, ať už z důvodu nemoci, diety, nebo půstu, je potřeba k opětovnému stravování přistupovat s rozvahou. Vaše tělo si zvyklo na jiný režim a náhlý přísun velkého množství jídla by mu mohl spíše uškodit. Místo toho se zaměřte na postupné navyšování porcí a volbu lehce stravitelných jídel. Začněte s vývary, banány, rýží, nebo suchary. Tyto potraviny dodají tělu potřebnou energii a živiny, aniž by ho zbytečně zatěžovaly. Postupně můžete přidávat další druhy potravin, jako je vařená zelenina, ovoce, libové maso a mléčné výrobky. Důležité je sledovat reakce vašeho těla a vnímat, jak se cítíte. Pokud se objeví nevolnost, bolesti břicha, nebo jiné potíže, uberte z porcí, nebo na čas vybranou potravinu vyřaďte. Nezapomínejte ani na dostatečný pitný režim. Voda je nezbytná pro správné fungování organismu a pomůže mu s adaptací na nový stravovací režim.